František Mikoláš Zemědělec, specialista na mléčnou výrobu

Zemědělec, který se nebojí

František Mikoláš se narodil jako prvorozený do rodiny soukromého zemědělce. „Od mládí jsem byl vychováván k lásce a pokoře k přírodě, která nás obklopuje,“ říká živnostník z Krhanic na Benešovsku. Doba mu však nepřála a během komunismu se stal ze zemědělství jen koníček. Změna přišla po revoluci, kdy oceněný živnostník odjel do Německa, aby si vydělal na  traktor a mohl se začít naplno věnovat zemědělství. „Po revoluci se do republiky začaly dovážet nové zemědělské technologie a já najednou pochopil, že návrat k hospodaření na 15-ti hektarech nemá význam,“ vzpomíná. V roce 1991 nakoupil restituční podíly sousedů ve vsi a zprivatizoval část státního statku. Postupně se hospodářství rozrostlo na 980 hektarů a 280 dojnic.

Původně uvázané holštýnské dojnice poslal na pastvu a zvýšil tím množství nadojeného mléka od každé na dvojnásobek. Chvíle podnikatelské pravdy přišla v roce 2009, kdy výkupní ceny mléka byly 3 Kč pod rentabilitou. „Zariskoval jsem a nakoupil další krávy. Tím se mi podařilo zvýšit tržby za mléko a překonat finanční krizi,“ vypráví živnostník. Nebál se pořídit mléčný automat, který je napojený přímo na tanky v mléčnici. Postavil i mlékárnu, kde se  zpracovává 6 - 7 tisíc litrů mléka  denně. Od letošního května dodává do vesnických a městských obchodů své mléčné výrobky, jako jsou jogurty, kefíry či sýry, tvaroh, tvarohové pomazánky a dezerty. „Chutné výrobky jdou vyrobit pouze z kvalitního mléka. Nám se to daří proto, že dojnice jsou velkou část dne na pastvinách a krmíme je tím nejlepším krmivem “ prozrazuje recept na kvalitu František Mikoláš.

Krhanický zpravodaj - prosinec 2013

Hospodařit začal již na podzim roku 1991 a v současné době spravuje dvě farmy, na kterých chová mléčné černostrakaté plemeno holštýnský skot. V Krhanicích má ustájeny dojnice, kterých je přibližně
280 kusů a denně nadojí kolem 6 500 litrů mléka. Na otázku, čím to je, že je mléko z krhanické farmy tak chutná, pan Mikoláš odpovídá:
„Je to pobytem na pastvinách a kvalitním krmením. Krávy chováme celoročně venku. Režim je takový, že ráno přižene dojička krávy z pastvy, krávy se podojí, nakrmí a samy dobrovolně odcházejí na pastviny. Odpoledne se režim opakuje – opět se přiženou z pastvin, podojí se a nakrmí. Můžou se samy rozhodnout, zda zůstanou ve stáji, nebo zda odejdou na pastviny. Tento režim se dodržuje i v zimě, v mrazech a při půlmetrové sněhové pokrývce. Pokud mají možnost si vybrat, kde si lehnou, vždy odejdou do přírody. Sníh ani mráz jim nevadí, to vadí pouze nám lidem, když se na ně díváme. My si myslíme, že je jim zima, a ony jsou zatím spokojené.
Na druhé farmě, v Krňanech, se chová mladý skot, který čítá přibližně 230 ks telat a jalovic, které jsou určeny pro obměnu stáda. Také tady mají zvířata celoročně možnost pobytu na pastvinách. Do stáje v létě téměř nechodí, stačí jim se napást. Od podzimu do jara se přijdou přikrmit do stáje. Díky pobytu venku jsou telata a jalovice z krňanské farmy silná a otužilá.
Jak to vypadá u Mikolášů na farmě na podzim? „Dokončili jsme sklizeň travních senáží, sena i kukuřičných siláži, tj. veškerých objemných krmiv pro skot ve velmi dobré kvalitě,“ říká pan Mikoláš.
„Obilí máme zaseté, a tak by se mohlo zdát, že můžeme v klidu vyčkávat na jaro. O dojnice se však musíme starat každý den, včetně Vánoc, Silvestra a Nového roku. Je to nikdy nekončící práce – nakrmit, vykydat hnůj, nastlat čerstvou slámu, podojit. K tomu už potře- bujete opravdu velkou lásku ke zvířatům a neutuchající sílu toto kaž- dodenně zajistit. Víte, jaký jsem dostal nejhezčí dárek ke svým šedesátinám? Ten mi daly moje kravičky. Snad se mezi sebou dohodly a začaly se telit najednou. Jedna před půlnocí, další po půlnoci, a než jsem se vrátil k hostům, otelila se třetí a za chvíli čtvrtá. Tak jsem měl hned čtyři nová telátka na den svých narozenin. Bohužel, muzikantům se už nechtělo na mě čekat – a odešli. A takový je můj život.“ Při takovéto práci člověk prakticky nemá nárok na dovolenou. „Ani po ní netoužím. Největším štěstím pro mne je, když je za mnou vidět kus práce, jak na poli, tak ve stáji,“ říká pan Mikoláš.
Jak jsem již zmínila, pan František Mikoláš letos získal ocenění Živnostník roku ve Středočeském kraji. „Tohle ocenění samozřejmě zavazuje. Je to jeden z důvodů, proč chci neustále rozšiřovat a vylep- šovat sortiment našich mléčných výrobků a přesvědčit zákazníky, že výrobky od českých farmářů jsou kvalitní, zdravé a chutné a že stojí za to je vyhledávat,“ uzavírá farmář František Mikoláš.

Rodinná farma František Mikoláš

Copyright © 2014. All Rights Reserved.