Krhanický zpravodaj - prosinec 2013

Hospodařit začal již na podzim roku 1991 a v současné době spravuje dvě farmy, na kterých chová mléčné černostrakaté plemeno holštýnský skot. V Krhanicích má ustájeny dojnice, kterých je přibližně
280 kusů a denně nadojí kolem 6 500 litrů mléka. Na otázku, čím to je, že je mléko z krhanické farmy tak chutná, pan Mikoláš odpovídá:
„Je to pobytem na pastvinách a kvalitním krmením. Krávy chováme celoročně venku. Režim je takový, že ráno přižene dojička krávy z pastvy, krávy se podojí, nakrmí a samy dobrovolně odcházejí na pastviny. Odpoledne se režim opakuje – opět se přiženou z pastvin, podojí se a nakrmí. Můžou se samy rozhodnout, zda zůstanou ve stáji, nebo zda odejdou na pastviny. Tento režim se dodržuje i v zimě, v mrazech a při půlmetrové sněhové pokrývce. Pokud mají možnost si vybrat, kde si lehnou, vždy odejdou do přírody. Sníh ani mráz jim nevadí, to vadí pouze nám lidem, když se na ně díváme. My si myslíme, že je jim zima, a ony jsou zatím spokojené.
Na druhé farmě, v Krňanech, se chová mladý skot, který čítá přibližně 230 ks telat a jalovic, které jsou určeny pro obměnu stáda. Také tady mají zvířata celoročně možnost pobytu na pastvinách. Do stáje v létě téměř nechodí, stačí jim se napást. Od podzimu do jara se přijdou přikrmit do stáje. Díky pobytu venku jsou telata a jalovice z krňanské farmy silná a otužilá.
Jak to vypadá u Mikolášů na farmě na podzim? „Dokončili jsme sklizeň travních senáží, sena i kukuřičných siláži, tj. veškerých objemných krmiv pro skot ve velmi dobré kvalitě,“ říká pan Mikoláš.
„Obilí máme zaseté, a tak by se mohlo zdát, že můžeme v klidu vyčkávat na jaro. O dojnice se však musíme starat každý den, včetně Vánoc, Silvestra a Nového roku. Je to nikdy nekončící práce – nakrmit, vykydat hnůj, nastlat čerstvou slámu, podojit. K tomu už potře- bujete opravdu velkou lásku ke zvířatům a neutuchající sílu toto kaž- dodenně zajistit. Víte, jaký jsem dostal nejhezčí dárek ke svým šedesátinám? Ten mi daly moje kravičky. Snad se mezi sebou dohodly a začaly se telit najednou. Jedna před půlnocí, další po půlnoci, a než jsem se vrátil k hostům, otelila se třetí a za chvíli čtvrtá. Tak jsem měl hned čtyři nová telátka na den svých narozenin. Bohužel, muzikantům se už nechtělo na mě čekat – a odešli. A takový je můj život.“ Při takovéto práci člověk prakticky nemá nárok na dovolenou. „Ani po ní netoužím. Největším štěstím pro mne je, když je za mnou vidět kus práce, jak na poli, tak ve stáji,“ říká pan Mikoláš.
Jak jsem již zmínila, pan František Mikoláš letos získal ocenění Živnostník roku ve Středočeském kraji. „Tohle ocenění samozřejmě zavazuje. Je to jeden z důvodů, proč chci neustále rozšiřovat a vylep- šovat sortiment našich mléčných výrobků a přesvědčit zákazníky, že výrobky od českých farmářů jsou kvalitní, zdravé a chutné a že stojí za to je vyhledávat,“ uzavírá farmář František Mikoláš.

Rodinná farma František Mikoláš

Copyright © 2014. All Rights Reserved.